Jdi na obsah Jdi na menu
 


Flyball a video

10. 11. 2007

Flyball vznikl v 70. letech v Kalifornii. Brzy si získal popularitu po celé Americe, hlavně u majitelů temperamentních a hravých pejsků, protože pro psovody nebyl fyzicky náročný. K nám se dostal přes Velkou Británii, Belgii a Holandsko. Nadšenci, kteří viděli ukázky této zábavné sportovní hry na zahraničních výstavách, si první vrhací strojky vyrobili sami a začali na nich se svými psy trénovat. Později nechala firma vyrábějící krmení pro psy vyrobit dvě kompletní sady pro flyball a zapálení pejskaři pro tento sport ho mohli začít propagovat na větších výstavách a při různých akcích.

Této hře se mohou věnovat všechny kategorie pejskařů i ti, kteří nemají žádnou fyzickou kondici. Sportuje hlavně pes. Nezáleží na plemeni ani na velikosti, ale menší plemena mají pro svoji pohyblivost na závodech přece jen větší šance než například plemena obří. Důležitý je zdravotní stav psa, dobrá ovladatelnost, rychlost, chuť hrát si a zájem o aport. Pokud bychom se chtěli věnovat závodům, pak by náš pes neměl být agresivní a ani příliš bázlivý. Při závodech mezi sebou soupeří dvě družstva, každé má čtyři psovody a čtyři psy, takže pes se může dostat do kontaktu s cizími psy i lidmi, proto by neměl být nesnášenlivý.

Sportovní náčiní – k flyballu potřebujeme odpalovací box, tenisové míčky a čtyři stejné skokové překážky. Pro nácvik i závody je potřebné nízké ohrazení parkurů. Box i překážky mohou mít různý vzhled, ale maximální míry jsou pevně stanovené. Celou sadu – tedy míčkový strojek (neboli odpalovací box) i překážky si můžeme vyrobit sami nebo si ji nechat vyrobit. Případně přímo koupit u firmy, která se zabývá výrobou překážek například pro agility.

Výcvik bychom měli začít na některém cvičišti, kde se této hře věnují. Většinou to bývají cvičiště agility. Vyvarujeme se tak zbytečných chyb, které bychom pak pracně a dlouho museli napravovat. Tato hra se zdá na první pohled sice jednoduchá, ale pes při ní vykonává několik cviků (přeskok překážek, odpálení míčku, jeho chycení a rychlé aportování), které musí bezchybně zvládnout, aby se pak mohl zdokonalovat pouze v rychlosti. Můžeme se také přihlásit na tábor nebo víkend s agility, kde se bude vyučovat i tato hra. Některé kluby se této hře věnují i na samostatných víkendech. Nacvičovat flyball můžeme také sami, ale nejdříve bychom měli nasbírat co nejvíce zkušeností z kurzů, ze závodů a akcí kde jsme se s tímto sportem mohli přímo setkat. Domluvit si můžeme i „hostování“ na některém cvičišti, kde se flyballu věnují. Takto můžeme strávit alespoň pár hodin nácviku této hry pod dozorem již zkušených cvičitelů.

Závody jsou organizovány většinou podle pravidel NAFA (North American Flyball Association). U nás se jich už koná několik ročně. Atraktivnost flyballu spočívá v tom, že spolu soutěží dvě družstva. Každé má čtyři psovody se čtyřmi psy a svůj ohrazený parkůr. Psovod svého psa posílá přes čtyři překážky postavené v řadě za sebou, jejich výška je nastavená podle nejmenšího psa v družstvu. Po překonání překážek pes zmáčknutím pedálu na vrhacím boxu odpálí míček. Ten chytí a co nejrychleji aportuje svému psovodovi zpět, znovu přes všechny překážky. Protože o vítězství rozhoduje rychlost i přesnost, dohlíží na obě družstva několik rozhodčích. Pro diváky je pak atraktivní nejen rychlost psa, ale i krkolomné skoky, při kterých pes chytá míček.

 


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář